Průliv Drake, ležící mezi jižním cípem Jižní Ameriky a Antarktidou, patří mezi nejnebezpečnější mořské oblasti planety. Přestože nabízí nejkratší cestu z pevniny na Antarktidu, kombinace extrémních větrů, mohutných proudů a obřích vln z něj činí oblast, kde hrozí vážné nehody i ztráty na životech. Jeho pověst odradila už mnoho zkušených námořníků a odborníci varují: rizika tohoto úseku není radno podceňovat.
Geografie a původ nebezpečí průlivu Drake
Průliv Drake spojuje jižní cíp Jižní Ameriky, konkrétně oblast mysu Horn, s Jižními Shetlandami v Antarktidě. Šířka přesahuje 800 kilometrů, což z něj dělá jednu z nejširších námořních cest, kde prakticky nic nebrání vodním a větrným masám v pohybu. Unikátně drsné podmínky má na svědomí především antarktický cirkumpolární proud (ACC), nejsilnější mořský proud světa, přesouvající enormní množství vody – 135 milionů metrů krychlových každou vteřinu.
Nedostatek pevninských překážek znamená, že vítr a vlny zde mohou nabývat extrémní intenzity. Přítomnost And na severu a antarktických hor na jihu navíc podporuje časté vznikání tlakových níží; ty často spouštějí prudké bouře bez varování.
Dějinný význam a pojmenování
Ačkoli je průliv pojmenován po britském korzárovi Francisi Drakeovi, který zde plul v 16. století, pravděpodobně jej jako první spatřil roku 1525 španělský navigátor Francisco de Hoces. Roku 1951 zde Chile založilo meteorologickou stanici na souostroví Diego Ramirez, vzdáleném jen 100 kilometrů od mysu Horn. Toto souostroví tvoří patnáct ostrovů a představuje jedinou pevninskou výspu v dlouhém pruhu neklidných vod.
Klimatická extrémy a jejich následky
Průliv leží v pásmu tzv. řvoucích čtyřicátek a ječících padesátek – oblastí známých prudkými větry a silnou turbulencí. Vítr tu často dosahuje rychlosti, která nemá obdoby jinde na planetě, což výrazně ztěžuje jakoukoliv plavbu.
Bouře zde nejsou sezónní záležitostí. I zkušené expedice čelí riziku náhlých zhoršení počasí, přičemž klidnější dny jsou spíše výjimkou. Nebezpečí spočívá ve vysoké nehodovosti – v minulosti zde došlo k četným potopením lodí a ztrátám na životech. Tyto události podtrhují, jak zásadní je nepodceňovat specifické podmínky tohoto úseku.
Ekologický rozměr a strategický význam
Přes extrémy je průliv Drake důležitý i z hlediska ekosystému. Ostrovy Diego Ramirez představují hnízdiště vzácných mořských ptáků, například albatrosa bílokápového, a také místo výskytu velryb i unikátních druhů rejnoků.
Z hlediska logistiky však Drakeův průliv zůstává nejrychlejší cestou na Antarktidu z Jižní Ameriky, což je klíčové pro vědecké expedice i zásobování výzkumných stanic. Cesta z pevninského jihu na Antarktický poloostrov trvá přibližně dva dny, zatímco z Afriky či Austrálie je nutné počítat s trasou pětkrát delší.
Závěr
Přes svůj strategický význam a přírodní krásy je průliv Drake synonymem nejistoty a nebezpečí. Silné bouře, nepředvídatelné proudy a absence ochranných bariér tvoří podmínky, které trvale ohrožují plavby a znamenají vysoké riziko ztrát na lodích i lidských životech. Bez ohledu na technologický pokrok zůstává tento úsek moře jedním z posledních opravdu nespoutaných koutů planety.
